Henri Cartier-Bresson (*22.8.1908 - 3.8.2004)

20.03.2014 14:34

Henri Cartier-Bresson se narodil 22. 8. 1908 v Chanteloup-en-Brie ve Francii. Byl nejstarší z pěti dětí. Jeho tatínek byl majitelem textilní továrny, maminka byla „v domácnosti“. Henriho dědeček obchodoval s bavlnou a vlastnil velké pozemky v Normandii. Malý Henri zde trávil hodně času a veškeré prázdniny. Jeho rodina ho vždy velmi podporovala v jeho zájmu o fotografování. Když byl ještě malý chlapec, vlastnil fotoaparát Box Brownie se kterým vznikali jeho vůbec první snímky z prázdnin u dědečka na venkově. Až později začal experimentovat s formátem 3x4 palce.

Henri Cartier-Bresson byl zpočátku poměrně plachý chlapec. Do velkého světa se dostal až v roce 1927, když ho do svého ateliéru v Paříži přijal André Lhote, kubistický malíř a umělecký kritik. V té době mu bylo devatenáct let. Jako jednadvacetiletý se Bresson dostal na prestižní universitu Cambridge, kde studoval literaturu a umění. Velmi rád cestoval a podnikal opravdu dobrodružné výpravy za účelem pořízení skvělých fotografií. Už jako student se sám vydal do Afriky na Pobřeží Slonoviny, kde žil v buši. Až malárie ho vyhnala zpět do civilizace. Z této expedice se dochovalo pouze 7 fotografií. Ostatní nepřežili drsné Africké podnebí. Jako profesionální fotograf cestoval po celém světě. Neměl ale rád hromadnou turistiku a organizované výlety. Vždy si potřeboval danou zemi užít, osahat si jí a vnímat jí prostě po svém. Až potom byl spokojen s pořízenými fotografiemi.

Leica 50mm jako součást jeho života

Fotografování pro něj bylo vždy především humanistickou disciplínou. Ani v těch nejodlehlejších zemích a nejtragičtějších situacích, které na svůj fotoaparát zachycoval, neztráceli bezejmenní hrdinové svoji důstojnost a lidskou velikost. To, že někoho fotografuje, rád skrýval. Aby na sebe neupozorňoval, přelepil si lesklé části svého fotoaparátu Leica 50mm černou lepicí páskou. Popisoval ho jako své další oko, jako součást jeho samotného. Neměl rád velkou popularitu, byl málomluvný, v životě i v práci. Leica mu otevřela nové možnosti ve fotografii, schopnost zachytit svět v jeho aktuálním stavu pohybu a proměny. Nikdy nefotografoval s bleskem. Sám toto přirovnával k tomu, že fotografovat s bleskem je jako přijít na koncert s pistolí v ruce. Fotografoval především na černobílý materiál. Jeho snímky znázorňují pojmy jako štěstí, smutek, bolest, bída, mládí i stáří. Mezi jeho nejznámější fotografie patří „muž, který skáče přes kaluže“.

V roce 1935 odjel na expedici do Mexika a část stejného roku trávil i v USA kde poprvé fotografoval New York. Zde se také dostal k filmu a pracoval jako filmový asistent, natočil také svůj vlastní film z prostředí Španělských nemocnic v době španělské občanské války „Return to life“. Do jeho dalšího osudu velmi krutě zasáhla válka. Vstoupil do Francouzské armády, ale v roce 1940 ho zajali Němci a on strávil 35 měsíců v zajateckém táboře. V únoru roku 1943 se mu podařilo z tábora uprchnout a vrátit se zpět do Francie. Aktivně se podílel na práci pro tajnou organizaci, která poskytovala pomoc zajatcům a uprchlíkům.

Agentura Magnum

V roce 1947 založil společně se svými přáteli Robertem Capou, Davidem Seymourem, Williamem Vandivertem a Georgem Rodgerem uměleckou reportážní agenturu Magnum Photos. Tato instituce zaměstnávala velké talenty v oboru reportážní fotografie. Magnum dodávalo pro světový tisk ty nejaktuálnější reportážní fotky. Henri Cartier-Bresson cestoval po dalekém východě, Indii, Číně i Indonésii. Fotografoval Gándhího pohřeb i čínskou občanskou válku. Byl vůbec prvním fotografem západního bloku, který mohl fotografovat v SSSR. V roce 1958 navštívil Kubu a Japonsko a poté se vrátil zpět do Indie.

Na počátku své kariéry se věnoval především olejomalbě a k fotografování se dostal až později, kdy jeho směr ovlivnila spolupráce s dalšími umělci. V roce 1966 opustil vedení agentury Magnum a začal se opět věnovat malování. Fotoaparát ale zatím úplně nezahodil. Stále fotografoval portréty a krajiny. Rozvedl se se svojí první ženou (tanečnicí Ranou) a vzal si o 30 let mladší fotografku Martine Franck. Narodila se jim dcera Melanie a Bresson se už poté věnoval pouze malování.

Henri Cartier-Bresson zemřel 3. srpna 2004 v Céreste ve věku 95 let.